Racionální lidé potřebují důkazy, jak náš život funguje. Proto jsem i já šla cestou těla a poznávání se přes zkušenosti. Líbí se mi myšlenka, že pokud se zpružní tělo, zpružní se i naše mysl, tedy naše zajeté vzorce a nefunkční programy. Díky uvolnění mysli a připuštění, že i toto je možné a i toto je pro nás v pořádku, přichází nové poznání. Přichází i úleva, protože mysl, se často ráda drží „jistot“, které ale už dávno nemusí byt v souladu s námi samotnými, natož s naší duší či srdcem. Jistota je stagnace a stagnace je pomalá smrt. Naproti tomu je nejistota. Posun, život a balanc mezi těmito dvěma póly je smysl našeho bytí. A jak poznáme, že jsme v souladu se sebou? Podle pocitu, jak se v našem těle cítíme. Je nám v něm těžko, dokážeme sami sebe pohladit, podívat se sami sobě a druhým okolo nás hluboce do očí, nebo se nás to dotýká? Bolí to a vyvstávají strachy? Na tyto otázky společně můžeme hledat odpověď v mých kurzech a lekcích, nebo během individuálního léčení.

Jsem žena, která má v sobě obě polarity, jak mužskou – aktivita, jang, tak ženskou – pasivita, jin. Většinu svého života jsem v té mužské části. Ženská setkání i mateřství mi ukazují, jak hluboko v sobě mám ten tlak na výkon a neustálou potřebu něco dělat zakořeněnou. Bývá velmi těžké jít do stavu nic, ale pokud to přijde, je to velmi vyživující pro nás samé i okolí, zvláště pak pokud jsme v ženském těle.

Jsem také matkou dvou úžasných bytostí. Říká se, že synové otevírají vědomí matkám a dcery naopak otcům. A ne náhodou přišel do mého život první syn! Mateřství bylo a stále je pro mě transformačním obdobím. Kdyby nepřišli tito učitelé, zřejmě by má cesta za prozřením trvala déle. To oni jsou spouštěči a ti, kvůli kterým se zase a znovu vydávám do neznáma a hledání odpovědí na otázku: „Proč?“. Jednou jsem slyšela krásnou myšlenku: „Jak poznám, že jsem se na cestě poznání sebe samé posunula?“ Pokud máme děti, tak právě na nich. Dokud jsou malé (zhruba do 6let), jsou napojené na matku a jsou jejím odrazem. Děti se nerodí rozbité, to my rodiče a společnost do nich zaséváme ať už vědomě, či nevědomě vzorce chování a zbytek ovlivní strava, čím sebe a naše děti živíme, co pijí atd.

Pokud se zpružní tělo, zpružní se i naše mysl, tedy naše zajeté vzorce a nefunkční programy. Díky uvolnění mysli, připuštění, že i toto je možné a i toto je pro nás v pořádku, přichází nové poznání. Přichází i úleva, protože mysl, se často ráda drží „jistot“, které ale už dávno nemusí byt v souladu s námi samotnými, natož s naší duší či srdcem. Jistota je stagnace a stagnace je pomalá smrt, naproti tomu je nejistota, posun, život a balanc mezi těmito dvěma póly je smysl našeho bytí. 

Lucie – Světlo do duše

Jsem nyní také partnerkou velkého muže, který mě prijímá takovou jaká jsem. S mými světlými i stinnými stránkami. Za to cítím velkou veěčnost každý den. Zejména za to, že nyní mohu být v našem vztahu pravdivá a to nejen ke svému muži, ale především sama k sobě.

Máme spolu ve střídavé péči moje i jeho děti.

Jóga, masáže je moje celoživotní vášeň proto je pro mě vzdělávání v této oblasti samozřejmostí. Pravidelně absolvuji kurzy, kde rozšiřuji své znalosti. Zde je možné si prohlédnout certifikáty, které v těchto oblastech mám.